Jdi na obsah Jdi na menu
 


Štěně

11. 1. 2009

Malý chlapeček se loudal ze školy a se zaujetím nakukoval do výkladních skříní, když si náhle všiml velké cedule s nápisem: "Prodám štěňátka".

Vstoupil do obchodu a zeptal se obchodníka, zda by se na pejsky mohl podívat. Obchodník jej zavedl k ohrádce, kde si hrálo několik štěňat. Štěňata se hned rozběhla ke chlapci a vesele vrtěla ocásky. Jenom jedno štěňátko se pomalinku belhalo a právě ono zaujalo chlapce.

Zeptal se kolik stojí a hned se s pejskem začal mazlit. Obchodník řekl chlapci, za kolik prodává jedno štěně.

Chlapec sáhl do kapsy, vytáhl pár drobných a řekl: "Rád bych si koupil tohle štěně, ale více nemám. Budu vám však každý měsíc dávat své kapesné, dokud svůj dluh nezaplatím."

Obchodník se podíval na chlapce a řekl mu: "Víš tenhle pejsek má nemocnou nohu. Špatně se mu vyvinula kloubní jamka a tak nikdy nebude moci běhat. Chtěl jsem ho vlastně nechat utratit, ale bylo mi ho líto. Dám ti ho klidně zadarmo."

Chlapeček se smutně podíval na obchodníka, potom se ohnul a vykasal si nohavici u kalhot.

Ukázal obchodníkovi svou protézu a řekl: "Ten pejsek má stejnou hodnotu jako ostatní. Já toho taky moc nenaběhám. Myslím si, že potřebuje někoho, kdo mu bude rozumět."

Pak dal obchodníkovi hrst peněz a s pejskem odešel. Obchodník zůstal jen strnule stát.

Mnohdy si říkáme, jak je někdy život krutý, ale nejsme to právě my, kdo nejvíce dokáže druhým ubližovat? Nejsme to právě my, kdo nad mnohými láme hůl? Neodsuzujeme někoho už předem k nezdaru, místo toho, abychom mu nabídli pomocnou ruku?

Obrazek